V černomořských přístavech zůstaly lodě plné obilí, válka ještě více podraží potraviny. Život bude skromnější

Slováci musí minimálně do léta počítat s vyššími cenami potravin. Nejdůležitější ze zemědělských komodit pšenice pár hodin po rozpoutání ruské invaze na Ukrajinu zdražila na všech světových burzách. Růst nejprve ohlásila americká burza v Chicagu, kde stoupla cena pšenice za jeden bušl o 50 dolarů.

Pravda, Josef Sedlák 24.02.2022 15:39 obilíFoto: Pravda, Lubos Pilc
Dramaticky zdražila pšenice iv Evropě. Ve čtvrtek dopoledne se na pařížské burze tuna prodávala po 329 eur, o 50 eur dražší než před zahájením války. A řepka dokonce překonala astronomickou hranici 810 eur za jednu tunu! Dopoledne sice ceny opadly, ale jsou na rekordních výškách.

Průmysl otevírá krizové štáby. Dodávku černého zlata pojistil z jihu
Slovensko zatím nemá důvod k panice. Pulty obchodů jsou plné, některé oblíbené potraviny jako například vepřové či drůbeží maso se prodávají dokonce za mimořádně nízké akční ceny – kilogram karé pod 2,80 eura a kuře pod 1,79 eura. Zatímco na Ukrajině padají bomby, tak na Slovensku cenové akce povzbuzují k nákupům. Takové jsou paradoxy prvního dne války, která duní za našimi hranicemi.

Otázka zní, dokdy vydrží řetězcem kuráž na slevy, která je odrazem přebytků některých potravin, rozdílných národních podpůrných politik a nekompromisního soupeření o tržní podíly. Oproti levným kuřatům a vepřovině je zde totiž široký proud potravin, které draží, jak si všimli spotřebitelé v porovnání s loňskem více než svižným tempem.

Jeden malý detail, mouka polohrubá i hladká stojí již v některých řetězcích bez jednoho centu jedno euro, a to ještě v létě loňského roku ji prodávaly řetězce pod 40 centů za kilogram!

Pšenice jako zbraň
Aktuální ceny samozřejmě ještě neodrážejí horečný vývoj, kterým přešly od pondělí do čtvrtka rusko-ukrajinské vztahy. Obě země více než kdykoli v minulosti ovlivňují světový trh s obilím. Od rozpadu Sovětského svazu, který za éry Brežněva dovážel miliony tun obilí z USA a Kanady, jsou Ukrajina i Rusko významnými exportéry obilí. Podle Josefa Rebra, který léta jako obchodník precizně analyzuje trh s obilím na Slovensku i ve světě, proudí na světový trh z obou zemí kolem 30 procent obilí!

Skok, který obě země učinily v zemědělství a Rusko obzvlášť po sankcích Bruselu, je vidět zřetelně zejména na pozadí války, kdy jsou potraviny neméně důležité jako zbraně.

„Nyní v černomořských přístavech zůstala obrovská množství již prodaného obilí, což vyvolalo obrovskou poptávku po americkém, evropském i slovenském obilí,“ vysvětluje bláznivé zvýšení cen obilí na americké a evropské burze Jozef Rebro.

To, jaký bude další vývoj s důsledkem na Slovensko, se podle Rebra lze jen stěží odhadnout. Všechno může podle něj změnit právě válka. Rusové se sice zaměřili v bojových operacích přednostně na vojenskou infrastrukturu, ale v případě narušení dopravních tras, po kterých proudí obilí, to může narušit již dohodnuté vývozy zrna z černomořských přístavů. V takovém případě se poptávka po volném obilí jinde ve světě ještě více vystupňuje.

Kromě toho může válka zkomplikovat založení úrody, a to nejen z hlediska nevypočitatelných pozemních operací. Pokud Ukrajina povolá zálohy, může to podle Rebry ovlivnit schopnost včas zasít jariny s dopadem na letošní úrodu.

Z tohoto hlediska je situace na mírovém Slovensku nesrovnatelně lepší. V Dusle Šaľa se sice vyrábějí dusíkatá hnojiva z ruského plynu osud dodávek kterého může být nejistý, ale to, co potřebují slovenští zemědělci k jarnímu hnojení, je již podle slov předsedy České zemědělské a potravinářské komory Emila Machu buď ve skladech distributorů nebo přímo v zemědělských podnicích . Založení letošní úrody by tedy na Slovensku nemělo být problémem.

Sytost krytá dovozy
Pravda, země je zranitelná zejména energeticky, protože je závislá na ruském plynu a ropě. Jejich plynule strmě rostoucí ceny se budou promítat i do cen na Slovensku vyráběných, ale také dovážených potravin. Situaci, v jaké se země ocitla, trefně vyjádřil generální ředitel Levické mlékárny Marián Šolty: „Pokud budu mít plyn, ropu, elektřinu a potraviny Evropská unie, bude je mít i Slovensko, respektive pokud budou volné komunikační tepny mezi Slovenskem a západní částí Evropy. “

Šolty tím jasně dal najevo, kde jsou slovenské slabiny. Nejkritičtější z hlediska vlastní produkce je schopnost vyrábět si vlastní vepřové a drůbeží maso. Paradoxně poslední dva roky proudily obrovské objemy drůbeže na Slovensko už iz Ukrajiny, když sem teprve v roce 2020 mohlo přijít podle ředitele Unie drůbežářů Daniela Molnára do 50 tisíc tun kuřecího masa. Něco zůstalo na Slovensko, něco šlo dál než reexport.