Migréna a „běžná“ bolest hlavy: Kde je rozdíl?

Jaké jsou rozdíly a jak si můžete sami pomoci, aby vás hlava nebolela?

Bolesti hlavy jsou nemocí
Bolest hlavy není jen problémem hypochondrů a výsadou hysterek. Jedná se o skutečnou nemoc, kterou popisuje i Mezinárodní klasifikace nemocí. Bolest hlavy jako příznak může skutečně doprovázet banální choroby, ale na straně druhé představovat i život ohrožující stav. Žádnou bolest hlavy tedy není třeba podceňovat.

Bolest slouží k tomu, aby varovala, že něco s naším tělem není v pořádku. Akutní bolest bývá signálem upozorňujícím na porušení rovnováhy v pochodech našeho těla, příznakem onemocnění. Vnímání a vedení bolesti zajišťují senzitivní nervová vlákna a jejich zakončení.

Samotný mozek překvapivě tato vlákna téměř žádná nemá a nemůže proto bolet. Intenzivní bolest může vznikat v obalech mozku. Bolest hlavy, kterou zná většina lidí, má však svůj původ mimo lebeční dutinu. Kůže, svaly, vazy, povrch hostů, sliznice, oči i zuby jsou bohatě protkány citlivými nervovými vlákny a mohou být zdrojem bolesti.

bolest hlavy, migréna
ČTĚTE VÍCE
Když vás složí migréna? Odborník odpovídá, jak se jí (ne)postavit!
Největší skupinu, zhruba 75 procent, tvoří takzvané primární bolesti hlavy. Na jejich vzniku se nepodílí žádné jiné onemocnění. Nejznámější z nich je určitě migréna, ale nejčastější je takzvaná tenzní bolest hlavy (bolest hlavy z nadměrného psychického vypětí).

Primární bolesti hlavy se spolu s cukrovkou, obezitou, vysokým krevním tlakem, srdečním infarktem nebo mozkovou mrtvicí označují někdy jako civilizační choroby.

Projevy migrény se mohou vyskytnout v kterémkoli věku. Záchvaty začínají zpravidla již v dětství nebo v období puberty. Častěji postihuje chlapce, v pubertě se poměr přesouvá v „prospěch“ dívek.

Pokud vás opakovaně bolí hlava, vyhledejte lékaře. Zřejmě vám řekne, že je všechno v pořádku, ale pokud ne, pošle vás k dalšímu vyšetření. Každá bolest hlavy by měla být řádně vyšetřena.

Kde se mohou jednotlivé bolesti projevit
Bolest hlavy způsobená léky nadužívání některých léků, zejména analgetik, může navodit bolesti hlavy
Migréna bolest na jedné straně hlavy (obvykle v okolí oka), někdy s vizuálními poruchami. Bolest je pulzující, často přechází i na druhou polovinu hlavy. Záchvat bolesti trvá obvykle 4 až 72 hodin, může ho doprovázet zvracení.

Osm věcí, kterým je třeba se při migréně vyhnout
Jak si můžete pomoci sami, aby hlava nebolela?
Stres: Při stresových situacích tělo produkuje množství hormonů, které jej dostávají do tzv. stresu. bojového režimu. Svaly se napnou a dochází k bolestem hlavy. Jelikož je stres téměř každodenní součástí našich životů, nejlepší prevencí je naučit se ho kontrolovat a eliminovat.

Hormony: Měsíční výkyvy hormonů ovlivňují zejména v ženském těle mnoho věcí. Proto není žádným překvapením, že součástí premenstruačního syndromu jsou u mnoha žen i bolesti hlavy. Z lékařského hlediska jsou „menstruační“ bolesti hlavy běžné. Trvají-li však déle než dva dny, je lepší se poradit s lékařem. Tyto bolesti hlavy však ještě nemusí být migrénou.

Krevní tlak: Pokud bojujete s bolestí hlavy a máte zvýšený tlak, zpozorněte. Za časté bolesti hlavy může také hypertenze. Vysoký tlak v krvi zvyšuje také tlak uvnitř hlavy, což způsobuje chronickou bolest.

Zubní hygiena: Bolestivost zubů může být také příčinou migrény. Jedná se o tzv. přenesenou bolest, která je velmi často spojena právě s problémy v dutině ústní.

Spánek: Nedostatek nebo naopak přebytek spánku, úzce souvisí s rozvojem bolestí hlavy as migrénou. Limit spánku by měl být v rozpětí 6hodinového minima a 8hodinového maxima spánku za den. Pomoci proti migréně může i to, když se dodržuje čas vstávání a čas večírky.

Spuštění migrény ovlivňuje také to, co jíte. Čemu se vyhnout?
Kofein: Kolik kávy vypijete za den? V malém množství může od bolestí hlavy ulevit, je-li ho však příliš mnoho, může být jejich spouštěčem.